Když se u dítěte zjistí ploché nohy, pomocí rehabilitace a vhodné obuvi se tento stav dá zvrátit. Plochonoží se může objevit iu dospělých například v důsledku jednostranné zátěže nohou v zaměstnání, tehdy je pomoc poněkud složitější.
Až 80 procent obyvatelstva má nesprávné postavení nohy. Jedním z častých problémů je snížená nebo zcela nepřítomná nožní klenba, jinak řečeno plochonoží. Podle údajů z České republiky se až 98 procent dětí rodí se zdravýma nohama, avšak v předškolním věku má už třetina z nich nějaký problém.
Příčinou ploché nohy u dětí jsou předčasné obouvání, stavění dětí na nohy v době, kdy ještě není chodidlo dostatečně vyvinuto, používání chůdek, malá velikost bot, nepřiměřeně dlouhé procházky, někdy vrcholové sportování (atletika, lední hokej, lyžování, tenis). I zrychlený růst může přispět ke vzniku plochonoží. Tento zdravotní problém se může objevit iv dospělém věku v důsledku jednostranné zátěže nohou v zaměstnání či nošení tvrdé obuvi, vyšší hmotnost také k němu přispívá.
Na ploché nohy může mít vliv také dědičnost a genetická predispozice. „V případě vadného tvaru některé kosti či skupiny kostí je tato vada vrozená. Získaná může být následkem onemocnění či úrazu periferních nervů, v důsledku dětské mozkové obrny, revmatických onemocnění či po frakturách. Avšak nejčastěji se setkáváme s plochou nohou v důsledku oslabení vazů,“ uvádí Katarína Klátiková, vedoucí fyzioterapeutka Nemocnice Agel Handlová v tiskové zprávě.
Ve velké míře podle jejích slov přispívají k této diagnóze i obezita či špatná výživa, hormonální změny, a to dokonce i během období klimakteria, také problémy s vitamíny, například nedostatek vitamínu D, který má vliv na ukládání vápníku do kostí.
Existence klenby je velmi důležitá, neboť chrání měkké části chodidla a také podmiňuje pružnost nohy. „Na noze rozlišujeme dvě klenby – příčnou a podélnou. Jejich udržení závisí na třech faktorech, a to na celkovém tvaru kostry nohy a architektonice jednotlivých kostí, na vazivovém systému nohy a na svalech. Udržení lze tedy rozdělit na pasivní, kam patří kosti, klouby, vazy, a aktivní, tedy svalstvo nohy a bérce,” vysvětluje vedoucí fyzioterapeutka.
Nároky na naši nohu jsou velmi rozmanité: zajišťují stabilitu, rovnováhu, tlumení nárazů, lehké a tiché došlapování – a to vše současně. Funkci nohy lze rozdělit na část dynamickou, při které noha zajišťuje oporu při chůzi, běhu, skákání i při nošení břemen, a část statickou, kdy poskytuje tělu spolehlivou oporu a přenáší jeho hmotnost jak na rovnou, tak i nerovnou či šikmou podložku.
Právě statická funkce nohy je zprostředkována důmyslným systémem kleneb, díky kterému se noha chová jako elastická pružina, která se podle potřeby napíná a povoluje. K plnění těchto funkcí musí být noha dostatečně pevná (vazivo, kosti), pohyblivá (síla a svalová koordinace, tedy vyrovnaný svalový tonus), vnímavá a aktivní, přičemž tyto předpoklady se vzájemně ovlivňují.
Jak se diagnostiku a řeší
Plochonoží se projevuje pocitem těžkých nohou, pálením, trnutím či pocitem chladu. Později se může objevit bolest pod poduškami prstů a bolesti svalů, které mohou vyzařovat do prstů nohou, kotníku či nártu. Bohužel důsledkem v pozdějším období jsou negativní změny v kloubech dolních končetin, pánvi a celé páteři. Hrozí také vznik takzvaného vbočeného palce a kladívkových prstů.
Při diagnostice je důležité zhodnocení typu chůze a vzezření nohy ve stoje, ve stoje na špičkách a vsedě v odlehčení. Využívají se však také měření otisku chodidla, RTG snímek či footskener.
V rámci terapie plochých nohou se využívají několik způsobů. „Nejdůležitější složkou terapie, která musí převládat, je fyzioterapie, tedy aktivní část terapie. Mozek neustálým opakováním musíme znovu naučit, aby při zátěži aktivoval svaly, které drží chodidlo ve správném postavení, a svaly musí zároveň zpevnit, aby tento nápor zvládly. Skvělá je také chůze naboso po nerovném povrchu, čímž se posilují svaly. Vhodným doplňkem je i ortopedická obuv, která by se však měla používat jen jako doplněk, nikoli celodenně. Samotné nošení ortopedických vložek, bez zařazení aktivní složky terapie, nepomáhá. Díky ortopedické obuvi sice dojde k vytvoření klenbového oblouku nohy, ale jakmile se člověk vyzuje, klenba padá zpět. Mozek totiž neví, že má vyslat signál svalům, aby klenbu nohy zvedli,“ říká odbornice z handlovské nemocnice.
U plochonoží prvního stupně doporučuje zařadit zmíněnou chůzi naboso a strečink lýtkového svalu, který bývá často zkrácen.
