Mladí si častěji sahají na život. Časté mýty o sebevraždě, které k ní dokonce mohou přispět

Alarmující! Jeden chlapec a jedna holka do 14 let zemřeli loni vlastní rukou. Ve věkové skupině 15 až 19 let to bylo až 19 mladých lidí, což je nárůst o neuvěřitelných 73 procent.

Podle nejnovějších statistik Národního centra zdravotnických informací počet sebevražd na Slovensku celkově roste. Loni oproti roku 2020 stoupl o 59 případů, bylo jich dohromady 548. Častěji než ženy (99) je páchali muži (449). Přítomnost alkoholu nebo návykové látky byla prokázána při 35,6 procenta sebevražd mužů, u žen zase při 17,2 procenta.

Není přitom pravdou, že vážné duševní problémy, které by mohly vést až k sáhnutí si na život, trápí jen dospělé. Liga za duševní zdraví hovoří o třech mýtech spojovaných s psychickým zdravím dětí: „Nejčastějším z nich je tvrzení, že děti netrpí psychickými problémy a poruchami. Dalším mýtem je, že i když děti trpí psychickou poruchou, je to vždy důsledek nesprávné výchovy a na vině jsou rodiče. Trojici nepravdivých mýtů uzavírá tvrzení, že děti z problémů vyrostou a nepotřebují psychologickou a psychiatrickou péči a léčbu.”

Všímejte si varovných příznaků
Jak může rodič znát, že jeho dítě má vážný psychický problém? Liga za duševní zdraví představila tyto typické příznaky:
• Nerespektování rodičů a učitelů, vynechávání školní docházky, agresivní chování, krádeže nebo vandalismus
• Zneužívání drog a alkoholu
• Neschopnost vyrovnat se s každodenními aktivitami a problémy – doma, ve škole, s vrstevníky
• Narušení spánku a výrazné změny ve stravování
• Opakované děsivé sny
• Nadměrné stížnosti na tělesné problémy a bolesti
• Výrazný strach z přibývání na váze, nápadné hubnutí nebo přejídání se
• Dlouhodobá špatná nálada, doprovázená nechutenstvím nebo myšlenkami na smrt
• Časté výbuchy hněvu
• Neúspěšnost ve škole, špatné známky i přes velkou snahu dítěte
• Ztráta zájmu o přátel a oblíbené činnosti
• Významně delší trávení času o osamotě
• Nadměrné starosti a úzkosti
• Slabá schopnost soustředit se
• Slyšení hlasů nebo vidění věcí, které neexistují
• Výrazně nesprávná přesvědčení, která neodrážejí skutečnost

Pokud rodiče zpozorují některý z příznaků, obrátit by se měli na buď na dětského psychiatra, dětského psychologa, pediatra, školního psychologa, pracoviště Centier pedagogicko-psychologického poradenství a prevence v místě bydliště, ale pomoci jsou jim připraveni i odborníci z bezplatné nonstop linky psychologické pomoci Pomněnka – 0800 800 566.

Mýty o sebevraždě
Jelikož i děti se mohou pokusit o sebevraždu, je dobré vědět, jak se lidé, kteří chtějí skoncovat životem, mohou chovat. Existuje přitom mnoho mýtů, kterým společnost stále věří a které mohou přispět k provedení sebevražedného pokusu.

Woman shedding tears

Nejčastěji mýty spojené se sebevraždami jsou podle Ligy za duševní zdraví tyto:

  1. Lidé, kteří o sebevraždě hovoří, ji neuskuteční (naopak, obyčejně se o ní zmiňují, a mluví i obecně o smrti).
  2. Sebevražda se obvykle stane bez varování (varovné příznaky existují, ale okolí je často rozpozná až po uskutečnění).
  3. Začnete-li s ohroženým mluvit o sebevraždě, dáváte mu tím vlastně návod (naopak při rozhovoru s ním zjistíte nebezpečí, nebo najdete jiné možnosti řešení).
  4. Lidé, kteří chtějí provést sebevraždu, chtějí opravdu zemřít (jejich postoj k sebevraždě je obyčejně protichůdný, bije se v nich touha po smrti s touhou po životě).
  5. O sebevraždu se pokoušejí hlavně lidé v chudobě (ohrožení jsou lidé ze všech sociálních vrstev).
  6. Kdo se jednou pokusí o sebevraždu, bude se o ni pokoušet nadále (naopak, po vyřešení krize se většina lidí už o sebevraždu nepokusí).
  7. Uklidnění po krizi znamená, že riziko sebevraždy je překonáno (naopak, nápadné a náhlé uklidnění je znakem, že člověk přijal rozhodnutí o provedení sebevraždy a je s ní vyrovnaný).

Latest articles

Similar articles